Milované děti
Vždycky jsem chtěla mít děti. Jenomže jak už to, tak bývá, když člověk něco chce, tak to většinou ani nejde. Byla jsem opravdu zklamaná z toho my jsme s přítelem ani po dvou letech nemohli mít potomka. Kde byla chyba? Když jsem chtěla jít k lékaři, tak mi přítel řekl, že to nemá cenu, že jednoho dne se to podaří. Ovšem já jsem mu řekla, že raději tedy nepůjdu, když si to přítel nepřeje. Samozřejmě ale víte, co se stalo.
Já jsem samozřejmě na kontrolu k lékaři šla, ale jenom potají, aby to přítel nevěděl. A nakonec to dopadlo tak, že já se naprosto zdravá a děti mít můžu. To mě potěšilo a byla jsme moc ráda. Takže jsem věděla, že chyba je na přítelově straně. Jenomže jak mu to říct? Nemohla jsem mu to vůbec říct, že chyba je na jeho straně, protože by věděl, jak jsem se to dozvěděla. Musela bych se mu přiznat, že jsem ho zradila a šla jsem k lékaři na kontrolu. Byla jsem ale ráda, že hlavně já jsem v pořádku. Nakonec to nedopadlo tak, že když ani po půl roce jsme nemohli mít dítě, tak jsem se příteli svěřila. A musím říct, že on byl opravdu naštvaný, že jsem se taky přítele někdy bála.
On se se mnou asi po dvou dnech rozešel, potom, co jsme se pohádali. Nyní mi asi dochází, že přítel to věděl, že nemůže mít děti. A proto asi nechtěl, bych šla k lékaři, protože jeho pravda vyšla najevo. Od té doby jsem si dala velký pozor, jakému můžu budu věřit a komu dám své srdce. Nyní je tomu už pět let zpátky a nyní mám dvě malé krásné děti. A já jsem za ně ráda, protože bez dětí si nedokážu představit život. A vy taky máte děti? A vedla k nim dlouhá cesta? Víte, někdo nemůže mít děti vůbec a celý život se tím jenom trápí. Pak jsou tady ještě případy, kdy rodině může dítě adoptovat. A to se mi líbí. Každé dítě si zaslouží pěkný život v rodině, kde bude dítě milováno. Děti mají být v rodině.
