Problémy v českém školství
Vzdělání není jen o tom, že dostudujete střední nebo vysokou školu, ale o tom že se budete vzdělávat celý život. Všichni mohou během života absolvovat různé kurzy, které ještě s větší schopnosti a dovednosti člověka. Vzdělávat by se měl chtít každý sám, protože už jen tím, o co se kdo zajímá, má vliv na to, kým člověk je. Proto by se lidé měli zajímat o dění okolo sebe, historii, literaturu – zkrátka o všechno. Zvyšovat povědomí o mnoha tématech je nutné, a to nejen z toho důvodu, aby si měl člověk o čem povídat na večírcích s neznámými lidmi. Jak je vidět na stavu naší společnosti a také v diskusích na internetu, drtivá většina lidí se vzdělávat nehodlá.
Lidé ztratili schopnost uvažovat souvislostech, a mladší ročníky od roku narození 2000 dokonce nedokážou porozumět psanému textu. Úroveň vzdělání u nás dlouhodobě klesá, a může za to také fakt, že se snižují nároky na uchazeče o studium. Zatímco za dob našich rodičů by se na vysokou školu nedostal nikdo se čtyřkami, dnes je to běžná realita. Jak kvalitní je taková vysoká škola, je otázkou. Mnoho rodičů si myslí, že jejich děti za ně vzdělá škola. Bohužel to tak není, a je na rodičích, aby mezery svým dětem doplňovali. Neznamená to ovšem, že s nimi musíte ve volném čase sedět u stolu a rozebírat například věty hlavní a vedlejší.
Vzdělávat se jde mnohem zábavnější formou, například sledováním filmů nebo navštěvováním zajímavých míst. I vás takové sebevzdělávání bude určitě bavit. Úroveň vzdělávání ve školách totiž klesá každý rok. Namísto aby se zvyšovala kvalita výuky u potřebných předmětů, do školních osnov se dostává indoktrinace LGBTQ. Děti se už od první třídy učí o sexuálních orientacích, o různých poruchách a podobných věcech, a to někdy i dost explicitní formou. A vyjádření pověřených úředníků? Z osnov rozhodně tato záležitost nezmizí, a rodiče dokonce nemají možnost svoje děti z této výuky odhlásit.